Rozhovor s MUDr. Milanem Králem

Výbor ČUS

Vážený pane doktore, výbor ČUS v novém složení funguje již více než rok. Myslíte si, že dostatečně hájí a zastupuje zájmy všech (nemocničních i ambulantních) urologů? Jak byste obecně zhodnotil práci výboru na základě informací co máte k dispozici? Jsou podle Vás nějaké oblasti, kterým by se měl výbor více věnovat?

Jako lékař působím teprve několik let a upřímně musím říci, že řada otázek a témat, které řeší výbor ČUS, je zatím mimo moje „zorné pole“ – organizace lékařské péče, akreditace pracovišť, komunikace směrem ke zdravotním pojišťovnám a ministerstvu zdravotnictví. Co se týče fungování výboru, jako externí pozorovatel se domnívám, že se snaží reprezentovat a současně i informovat urologickou obec dostatečně. Sice množství informací poskytovaných v rámci plenární schůze je velké a rozhodně se nelze zorientovat zejména ve finanční problematice, ve stručné verzi je vše k dohledání na webu v rozsahu, který mně osobně t.č. dostačuje.

V čem by Vám konkrétně ČUS mohla při Vaší každodenní práci pomoci? Co Vás nejvíce v rámci Vaší profese trápí?

Problémy v urologii jsou v současné době zřejmě identické s jinými obory – konkrétně se jedná o omezování financí ze strany zdravotních pojišťoven, např. v praktické rovině reálná obava ze snižování rozsahu operačních kapacit. Což si myslím je fakt, který není schopna jedna odborná společnost žádným způsobem ovlivnit – zde je potřeba systémový krok.

Považujete za dostatečnou komunikaci ze strany výboru směrem ke členské základně – webové stránky s aktuálními informacemi, mailingy, bulletin, plenární schůze atd.? Měl byste nějaké podněty ke zlepšení situace nebo jste se stávajícím stavem spokojený?

Domnívám se, že rozsah informování je dobrý. Pravidelná avíza prostřednictvím mailů o aktualitách na webu ČUS či plánovaných akcích mi vyhovují.

 

Dění ve zdravotnictví

Jaký je Váš názor na chystanou restrukturalizaci zdravotní péče (sdružený lůžkový fond, redukce lůžek, atp.)?

Upřímně, necítím se příliš kompetentní posuzovat nutnost těchto kroků resp. jejich rozsah, ačkoli je pochopitelné, že racionální alokace finančních zdrojů a kvalitní personální zajištění je nezbytné. I za cenu jistého „zeštíhlení“, ale zejména zprůhlednění zdravotní sítě – ne však na úkor zhoršení dostupnosti specialistů či zásadnímu prodloužení čekacích dob na akutní/plánované ošetření či operační výkon.

Jakou máte zkušenost se spoluprací v rámci oboru, tj. s kolegy z ambulantních pracovišť a jaké jsou Vaše zkušenosti s praktickými lékaři? Probíhá mezi Vámi komunikace a kooperace?

Je to individuální – vždy je to komunikace mezi lidmi – není potřeba souhlasit se všemi postupy, ale pokud je problém zejména medicínský, upřednostnuji přímé řešení  (osobně či telefonicky). Směrem k non-urologům jsou přínosná přednášková odpoledne/dny na konkrétní témata –jejich frekvence a forma jsou předmětem toho kterého pracoviště. Lepší návaznost péče (praktický lékař-urolog) je pak nasnadě.

Vzdělávání, web

Jak vnímáte a využíváte edukační aktivity organizované či zaštiťované ČUS? Reflektuje nabídka kurzů, seminářů a dalších aktivit v rámci celoživotního vzdělávání Vaše potřeby? Máte nějakou oblíbenou vzdělávací akci ve svém oboru, které se rád účastníte jak z odborného, tak společenského hlediska?

Snažím se účastnit odborných kurzů i konferencí, pořádaných u nás či za podpory urologické společnosti v zahraničí, za což děkuji. Výroční konference je samozřejmě klíčová, na druhou stranu se domnívám, že důležité jsou i menší semináře či sympozia, kde mají možnost vystoupit mladší, začínající lékaři – odborný start je jednodušší a publikum bývá často tolerantnější než na celorepublikové konferenci. Navíc prostředí bývá často méně formální a tudíž otevřenější.

Dalším zdrojem odborných informací jsou časopisy. Využíváte odborná periodika k Vašemu dalšímu vzdělávání? Jaká je podle Vás kvalita časopisu urologické společnosti, České urologie, kterou dostávají všichni členové ČUS zdarma?

Časopisy, v tištěné či elektronické verzi, jsou nezbytné nejen z hlediska získávání erudice, ale v českém měřítku umožnují získat přehled o tom, kdo z lékařů/které pracoviště se věnuje tomu konkrétnímu tématu – usnadňuje se tak možnost kooperace a výměna zkušeností. Co se týče kvality časopisu Česká urologie, domnívám se, že je vysoká. Je třeba si ale uvědomit, že kvalita časopisu odráží kvalitu odborné společnosti. Nebude-li do redakce směřovat dostatečné množství hodnotných článků, ptejme se sami sebe, zda jsme pro to udělali maximum… To beru i na sebe.

Od listopadu jsou v provozu nové webové stránky ČUS, líbí se Vám nová podoba stránek a jak chápete jejich význam v dnešní době? Využíváte stránky jako rychlý zdroj informací ve svém oboru? Měl byste nějaké návrhy ke zlepšení?

Struktura stránek je dobrá, orientace jednoduchá a informace o chodu společnosti jsou recentní. Stránky využívám k dohledání podrobností o plánovaných akcích či aktualitách v české urologii. Co se týče odborných informací, preferuji standardní zdroje na internetu (pubmed, google).

Za důležité považuji zapojení mladších lékařů do tvorby stránek resp. přispívání na ně (např. informace pro pacienty) – jde nejen o oboustranně prospěšný krok, ale i nezbytný – lze tak pro futuro vytipovat a vychovávat publikačně aktivnější urology, jednak usnadnit výběrové kritérium při rozdělování dotací na odborné akce pro rezidenty a mladé urology (záslužnější způsob než jen zažádat zpravidla až na opětovné vyzvání a čekat na vylosování). Podrobněji viz odkaz „Rezidenti“.

 

Vážený pane doktore, děkuji Vám za rozhovor. Za ČUS ČLS JEP Veronika Črepová.